a jak to celé začalo

Keramice se věnuji od základní školy. V 90. letech jsem začala chodit na svůj první keramický kroužek a pamatuji si, že jsem měla přidělenou značku E7. Během gymnázia mě keramika držela dál, ve sklepní (a značně zakouřené) školní keramické dílně pana profesora Říhy, kterému děkuji z celého srdce, že mě v maturitním ročníku postrčil na výtvarnou vysokou školu, jsem strávila jeho pověstných "100 hodin" za hrnčířským kruhem, abych se naučila základy a dalších možná několik stovek za každý centimetr do výšky točeného výrobku. Na jeho svérázné metody, DIY zlepšováky (jako improvizovaný stříkací box z vysavače - samozřejmě bez odtahu) nebo sušárnu výrobků z vyřazené trouby, chrchlavý smích a oblíbenou olovnatou prokreslovací glazuru DW 153 (pozn. výrobce: nevhodná pro školy, nevhodná pro výrobu užitné keramiky) dodnes s láskou vzpomínám. 

 

 

 

Přihlaste se prosím znovu

Omlouváme se, ale Váš CSRF token pravděpodobně vypršel. Abychom mohli udržet Vaši bezpečnost na co největší úrovni potřebujeme, abyste se znovu přihlásili.

Děkujeme za pochopení.

Přihlášení